čtvrtek 13. listopadu 2008

Tomket

Nenarodil jsem se, abych nežil. Neexistuji, pokuď nikoho neznám, nemiluji. Neřešim maličkost, řešim celek složený z maličkostí. Nevzdělávám se proto, abych nikomu nic nepředal. Nejím proto, abych se přejídal. Nesportuji, abych něco dokázal. Nečtu všednost, čtu belertii. Nechci řešit minulost, težce se s ní vypořádávám. Stále se z ní poučuji. Lituji jediné události, která mě stále provází, protože jsem ješitný, sobecký. Nejsem bez citu, vážím si ho nejvíc na sobě. Nesnáším vypočítavost a přetvářku. Nemračím se na život, mračím se kvůli lidem. Neúsmívám se vynuceně. Nechci pospíchat, ale musím. Stresuji se z blbostí. Nehádám se pro nic za nic. Nešetřím, neumím to, kazí mě to. Nechci se smát pod vlivem, chci vnímat, přec se mi to líbí a neumim si to odpustit. Nevolim levici, protože mám pravicové nározy. Volím nejmenší zlo. Nejsem dokonalý, hledám svou ztracenou dokonalost. Nechci zestárnout a přitom neužít, nepoznat.

Narodil jsem se pro krásu života. Počítám s trny od šípku z vlastních přemhatů...
!Live is beauty!